Jdi na obsah Jdi na menu
 


Advent

 

Trvá čtyři týdny, začíná 1. neděli adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera a končí tedy dnem Narození Páně (25.12.). Znamená pro nás zvýšené úsilí při shánění dárků a přípravách na Vánoce. Pro naše předky však advent znamenal tajemnou dobu očekávání a půstu. Každou adventní neděli se zapaluje svíčka na adventním věnci, děti dostávají adventní kalendáře a otevírají každý den jedno čokoládové okénko.

 

 

V roce 2020:

  • 29. listopadu - 1. neděle adventní
  •   6. prosince - 2. neděle adventní
  • 13. prosince - 3. neděle adventní
  • 20. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2019:

  •   1. prosince - 1. neděle adventní
  •   8. prosince - 2. neděle adventní
  • 15. prosince - 3. neděle adventní
  • 22. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2018:

  •   2. prosince - 1. neděle adventní
  •   9. prosince - 2. neděle adventní
  • 16. prosince - 3. neděle adventní
  • 23. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2017:

  •   3. prosince - 1. neděle adventní
  • 12. prosince - 2. neděle adventní
  • 19. prosince - 3. neděle adventní
  • 24. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2016:

  • 27. listopadu - 1. neděle adventní
  •   4. prosince - 2. neděle adventní
  • 11. prosince - 3. neděle adventní
  • 18. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2015:

  • 29. listopadu - 1. neděle adventní
  •   6. prosince - 2. neděle adventní
  • 13. prosince - 3. neděle adventní
  • 20. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2014:

  • 30. listopadu - 1. neděle adventní
  •   7. prosince - 2. neděle adventní
  • 14. prosince - 3. neděle adventní
  • 21. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2013:

  •   1. prosince - 1. neděle adventní
  •   8. prosince - 2. neděle adventní
  • 15. prosince - 3. neděle adventní
  • 22. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2012:

  •   2. prosince - 1. neděle adventní
  •   9. prosince - 2. neděle adventní
  • 16. prosince - 3. neděle adventní
  • 23. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2011:

  • 27. listopadu - 1. neděle adventní
  •   4. prosince - 2. neděle adventní
  • 11. prosince - 3. neděle adventní
  • 18. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2010:

  • 28. listopadu - 1. neděle adventní
  •   5. prosince - 2. neděle adventní
  • 12. prosince - 3. neděle adventní
  • 19. prosince - 4. neděle adventní

 

 

 

V roce 2009:

 

  • 29. listopadu - 1. neděle adventní
  •   6. prosince - 2. neděle adventní
  • 13. prosince - 3. neděle adventní
  • 20. prosince - 4. neděle adventní

 

 

V roce 2008:

  • 30. listopadu - 1. neděle adventní
  •   7. prosince - 2. neděle adventní
  • 14. prosince - 3. neděle adventní
  • 21. prosince - 4. neděle adventní

 

 

 V roce 2007:

  •   2. prosince - 1. neděle adventní
  •   9. prosince - 2. neděle adventní
  • 16. prosince - 3. neděle adventní
  • 23. prosince - 4. neděle adventní
  • 24. prosince - Štědrý den
  • 25. prosince - První svátek vánoční - Narození Páně, Boží hod vánoční
  • 26. prosince - Druhý svátek vánoční - sv. Štěpán

 

 

Adventní kalendáře

Začínají totiž už tradičně prvním prosincem. Ani ony však nemají tak docela pravdu: advent správně začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, každý rok je tak datum jiné.

Katolická církev, z jejíhož repertoáru advent pochází, mu dala základní motto i barvu. Je to období očekávání a těšení - věřící se těší na příchod Spasitele, ostatní na nejpříjemnější svátky v roce. Kdo si v těchto dnech přivstane - ale velmi brzy, už kolem šesté hodiny, v kostele uslyší takzvané roráty, písně, které se zpívají na jitřních mších.

Křesťané doporučují pro adventní týdny mírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Také touto tradicí se ateisté mohou inspirovat: k duhu půjde zejména těm, jimž Vánoce přinášejí mnoho neodolatelných gurmánských pokušení.

 

 

Ondřejovské věštby

K svátku svatého Ondřeje se týká hodně zvyků a věšteb. Ten byl patronem nevěst, takže hodně zvyků a obyčejů souviselo s tím, že děvčata zkoumala, jestli se v příštím roce vdají, nebo budou muset ještě čekat. Byl to magický den. Lidé věřili, podobně jako o Štědrém dni, že se věštby skutečně vyplní.

Všechny praktiky, které mladí lidé konají na Štědrý večer, jsou vlastně původu ondřejského. Na Štědrý večer je přestěhovala církev, která chtěla advent oprostit od radovánek a přimět lid, aby se skutečně připravoval na příchod Vykupitele se vším všudy, tedy i v chování a zvycích. K Ondřejovi patří spousta věšteb kolem mladých vdavekchtivých dívek.

Například:

  1. odkud se ozve pes, tam bydlí budoucí ženich.
  2. Dívky také bouchaly na kurník. Když se jim ozval kohout, byla svatba, když zakdákala vyplašená slepice, tak z veselky příští rok nic nebylo.
  3. Dodnes děvčata praktikují "bačkorovou" metodu předpovídání budoucnosti. Vrhají střevíc směrem ke dveřím, aby zjistila, odkud přijde jejich vyvolený.
  4. K věštění se hodilo třeba i dřevo na zátop. Dívka nabrala do náruče nepočítaně polínek, rozhodila je před sebe a odpočítávala - sudá, lichá... Když poslední číslo vyšlo sudé, svatba byla na obzoru.
  5. Polínka se užívala i k předpovídání vzhledu budoucího chotě. Dívka se otočila k hromádce polínek, jedno si vybrala a podle toho usuzovala (k obveselení ostatních), jaký bude její budoucí ženich. Když vytáhla krásné polínko, byl na obzoru pohledný manžel. Zatímco křivé nebo obrostlé kůrou představovalo ženicha, který jejím představám asi moc neodpovídal.
  6. Když se děvče nemohlo rozhodnut, jestli si má dát slib s Tondou, nebo Pepíkem, oloupalo si slupku jablka v jednom kuse. Hodilo ji za sebe a podle útvaru, který tak vznikl, usuzovalo na začáteční písmeno jména mládence, potencionálního mužíčka.

 

Adventní věnec žlutý

 

 

Adventní věnec zdraví hosty

Původní barvou adventu je fialová - podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila všudypřítomná a lehce dostupná červená. Ta je dnes jasnou favoritkou všech prosincových propriet od svíček přes ozdoby, ubrusy až po adventní věnce.

Právě u adventních věnců nám nic jiného než tenhle červený kompromis ani nezbývá. Křesťanská tradice na jedné straně sice velí fialovou, lidová tradice na straně druhé však zapovídá umělé materiály. Fialovou ovšem v přírodě prakticky neseženete. Chcete-li mít tedy hezký adventní věnec, bez červené se patrně neobejdete.

Základem věnce může být jakákoli Adventní věnec červenýzelená dřevina. Nejlépe samozřejmě vypadá jedle, ale svůj úkol důstojně plní i smrk nebo borovice. Začátečníci by si měli ke svým pionýrským pokusům vybrat některou z věčně zelených zahradních dřevin: jsou totiž ohebnější a nepíchají. Ať bude výsledek vití věnců sebekrásnější, je třeba pamatovat, že nikam jinam než na vstupní dveře nepatří. Stejně jako si stěny nezdobíme vanilkovými rohlíčky, neměli bychom si stoly nebo zdi zdobit adventními věnci.

 

 

Barborka čeká na ženicha

Z adventních lidových svátků se dochovaly vlastně už jen tři. Na svatou Barboru myslí stejně jako kdysi především vdavekchtivé slečny.

Dodnes si na její svátek, tedy 4. prosince, dávají do vázy napučenou třešňovou větvičku a čekají, že když do vánoc rozkvete, mohly by se do roka vdát. 

ObrazekTato předpověď nebývá vždy zcela spolehlivá, což je třeba připsat na vrub neodbornému přístupu některých dívek k prognostickému procesu. Má-li být odhad přesný, musí se větvička trhat až po setmění.

Autorka výzkumu ji musí umístit na teplé místo a každý den zalévat mírným prsknutím. Na kterou stranu se větvička otočí, z té strany přijde ženich.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jak vybírat Mikuláše

V předvečer svátku sv. Mikuláše, tedy již 5. prosince  čekají děti na Mikuláše a anděla, které doprovází čert. Za básničku nebo písničku je Mikuláš obdaruje sladkostmi, nebo je pokárá za zlobení, a ty neposlušné odnese čertisko v pytli. Tato tradice u nás existuje již od středověku, kdy chodily mikulášské maškary dům od domu. Dnes chodí Mikuláš už jen za menšími dětmi a rozdává sladkosti, ovoce, tradiční domácí perníčky nebo malé dárečky. Čerta drží zkrátka, protože děti přece nikdy nezlobí. Ani tam, kde Mikuláš nepřijde osobně, nejsou děti o nadílku ošizeni. Punčochy nebo pytle pověšené na okně jsou ráno o sv. Mikuláši naplněny sladkostmi.

 

  • Ideální je, pokud Mikuláše či někoho z jeho družiny znáte, případně je vám doporučen. Pokud si zvete někoho cizího, raději nadílku uskutečněte mezi dveřmi, snáze ji tak můžete kdykoliv ukončit.
  • Při domluvě si s mikulášskou družinou dopředu ujasněte termín i cenu za návštěvu a předem je informujte, k jak starým dětem jsou zváni a co vše si může čert k dětem dovolit.
  • Návštěva Mikuláše má být ponaučením pro dítě, že dobro je opláceno dobrem a zlo zlem - za dobré chování dobrůtky, za špatné pak symbolická brambora či kousek uhlí. 
  • Dítko se má trochu postrašit, ale ne vyděsit! Celá návštěva Mikuláše, čerta a anděla by měla být zábavou, na kterou se dítě bude těšit. Pokud by tomu mělo být jinak, je lepší návštěvu vypustit.

                                                                      

Mikuláš, anděl, čert

 

 

 Jak uklízí Lucie

Valašskem i některými dalšími kraji dodnes 13. prosince obchází tajemné bílé postavy, kterým se říká Lucky. Patrně si ani neuvědomují, že jdou poněkud nevhod. Před změnou juliánského kalendáře na gregoriánský totiž chodily až 23. prosince, kdy už mohly jednak trochu upít noci, jednak plnit své poslání, totiž trestat nepořádek v domácnosti.

V den svaté Lucie musely být domy jako ze škatulky, jinak se prý dotyčná neznala. Dnes chodí Lucky trochu brzo - většina domácností má předvánoční úklid teprve před sebou. Navíc doba se mění, a tak bílé slečny ani úklid už většina lidí nebere tak vážně jako dřív.

 

 

Odkaz na stránky, které jsou věnované ručním pracem a dekoracem.

 

Autorka: Leona

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář